Reinhold Niebuhr
| Reinhold Niebuhr | |
|---|---|
| Narození | 21. června 1892 Wright City |
| Úmrtí | 1. června 1971 (ve věku 78 let) Stockbridge |
| Místo pohřbení | Stockbridge Cemetery |
| Alma mater | Yale Divinity School Eden Theological Seminary Elmhurst University |
| Povolání | teolog, vysokoškolský učitel, politolog, filozof a etik |
| Zaměstnavatel | Union Theological Seminary |
| Ocenění | Prezidentská medaile svobody (1964) |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Ursula Niebuhr (od 1931) |
| Děti | Elisabeth Sifton |
| Příbuzní | Helmut Richard Niebuhr (sourozenec) Sam Sifton (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karl Paul Reinhold Niebuhr (21. června 1892 – 1. června 1971) byl americký protestantský teolog a politický filozof, profesor Union Theological Seminary v New Yorku. Je jedním z nejvýznamnějších představitelů dialektické teologie.[1]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Byl představitelem tzv. křesťanského realismu. Jeho bratr Helmut Richard Niebuhr byl rovněž známý teolog. Reinhold Niebuhr byl autorem tzv. Pokojné modlitby (Serenity prayer), kterou si osvojilo hnutí Anonymních alkoholiků (obsahuje známá slova "pomoz mi přijmout to, co nemohu změnit"). Roku 1964 obdržel z rukou Lyndona Johnsona Prezidentskou medaili svobody. K jeho nejznámějším knihám patří Moral Man and Immoral Society a The Nature and Destiny of Man. V mládí koketoval s levicovými teologickými proudy (teologický pacifismus, Social Gospel), později se však stal jejich velkým odpůrcem, stejně jako komunismu, marxismu a Sovětského svazu. Byl považován za intelektuálního oponenta Johna Deweyho. Velmi ovlivnil americkou politickou filozofii a teorii mezinárodních vztahů, k jeho vlivu se přihlásili George F. Kennan, Hans Morgenthau, Kenneth Waltz, Richard Hofstadter či Christopher Lasch. Podobně ovlivnil americké politiky Jimmyho Cartera, Hillary Clintonovou, Madeleine Albrightovou a Johna McCaina. Roku 2007 ho za svého oblíbeného teologa prohlásil prezident Barack Obama, což znovu podnítilo v USA zájem o Niebuhrovo dílo.[2][3] Arthur Schlesinger ho označil za nejvlivnějšího amerického teologa 20. století.[4]
V třicátých letech se zřekl Reinhold Niebuhr myšlenek křesťanského socialismu a přešel na pozice novoortodoxního protestantismu.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUZMINOVÁ, T. A., 1977. Novoprotestantismus. In: MITROCHIN, L. N.; OJZERMAN, T. I.; ŠERŠENKO, L. N. Buržoazní filozofie 20. století. 1. vyd. Praha: Svoboda. S. 314–337.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reinhold Niebuhr na Wikimedia Commons 
Osoba Reinhold Niebuhr ve Wikicitátech- Heslo v encyklopedii Britannica
- Portrét na stránkách Gifford Lectures
